V průběhu zimní přestávky jste byl jmenován novým trenérem mužů Holasovic. S týmem jste již čtyři měsíce. Po této době jste určitě vypozoroval nedostatky, neboli hlavní důvody proč Holasovice uhrály na podzim pouhých 12 bodů. V čem hlavně bylo potřeba během zimní přestávky zapracovat, aby se muži zvedli k předním pozicím v okresní trojce?
Herní nedostatky jsem zjistil celkem rychle. Byla to především nulová komunikace mezi hráči, neorganizovanost obranné činnosti, mizerná kvalita střelby, zbytečné ztráty míče po špatných jednoduchých přihrávkách, živelnost a nedostatečná taktická vyzrálost při hře na velkém prostoru. Během přípravy na jarní část mistrovské soutěže jsem se snažil všechny uvedené nedostatky co nejvíce eliminovat. Jejich úplné odstranění však není záležitostí
několika měsíců, ale je na to potřeba delšího času.
Moc fanoušků Holasovického fotbalu Vás nezná. Můžete se představit a nastínit Vaši hráčskou a trenérskou kariéru? S kterým celkem byla hlavně spjata Vaše fotbalová minulost?
Do organizované soutěže jsem doslova naskočil až v jarní části v mém posledním roce žákovské kategorie, kdy mě přemluvil spolužák, s nímž jsem seděl v lavici, a který již čtvrtý rok hrál za žáky opavského Ostroje. Předtím jsem hrával fotbálek pouze na pláccích na Hedvice a za školní mužstvo. Po přechodu do dorostu jsem to začal vlivem jiných zájmů flákat a během čtyř let jsem střídavě odcházel a zase přicházel po přemlouvání spoluhráčů, s nimiž jsem začínal v žácích. Když jsem skončil v dorostu, tak jsem chvíli hrál za B mužstvo a po odchodu na vysokou školu do Brna jsem po dobu mého studia hrál za 'Kénig', protože jeho fotbalový areál byl hned vedle kolejí. Když jsem se dostal na vojnu, tak to bylo s fotbalem 'na lévigston', jak by řekl Franta Kocourek. Byl jsem v Prešově v poddůstojnické škole a fotbal jsme hrávali téměř na zapřenou za pivovar Velký Šariš. Po ukončení PŠ jsem byl převelen do Loun a můj registrační průkaz již nikdo nebyl schopen dohledat, takže jsem zbytek vojny hrál pouze volejbal za Duklu Louny. Po návratu z vojny zpět do Opavy jsem sice trénoval, ale nehrál jsem, protože jsem neměl průkaz a snaha o jeho dohledání končila neúspěchem. Já sám jsem v této oblasti také neprojevil více snahy, navíc jsme si s trenérem nějak nepadli do oka, a tak jsem záhy přijal nabídku trénovat opavský dorost. Od roku 1974 jsem několik let trénoval v Ostroji dorost a následně sportovní třídy, při čemž jsem prošel trenérskými kurzy až po A licenci. Po ukončení mé trenérské činnosti v Ostroji jsem trénoval většinou muže v Pusté Polomi, Komárově, Kobeřicích, Hradci nad Moravicí, Chvalíkovicích, Slavii Opava a také opět sportovní třídy již ve Slezském FC. V začátcích mé trenérské činnosti jsem ještě občas jako hráč vypomáhal B mužstvu, když mělo problém s počtem hráčů a jinak jsem hrál 'hospodskou ligu' do níž jsem naskočil v 19 letech při jejím založení a hrál ji do svých více než padesáti let. Fotbal miluji a neváhám se kdykoliv a kdekoliv zapojit do hry a v mém věku již většinou spíše jen odchodit než odehrát jakýkoliv 'mač'.
Na jak dlouhou dobu jste do Holasovic přišel? Do konce sezóny nebo se jedná o dlouhodobou koncepční spolupráci?
Na délce mého působení ve funkci trenéra jsme se nedomlouvali, nicméně pro to, aby trenér mohl něco s mužstvem udělat, je potřeba delší doba než jen polovina sezóny. Jinak také: Ať už trenér přichází na dobu určitou nebo neurčitou, většinou tato doba končí dnem jeho vyhazovu.
Na jaký herní styl se můžeme těšit v podání nového trenéra Allana Prokeše?
Protože se mi fotbal líbí daleko více než kopaná, snažím se, aby jej hrálo i mužstvo, které trénuji. Nezbytným předpokladem pro takovou hru je dobrá kopací technika, dobrá kondice a hlavně fotbalové myšlení. A aby se hra dala nazvat fotbalem, je potřeba, aby měla snahu hrát fotbal obě mužstva. Pokud to některé z mužstev 'zatluče' před svým pokutovým územím, pak se i jinak nádherný fotbal v podání Barcelony může změnit v tragédii. Ano, velice se mi líbí hra Barcelony, protože je v ní vidět maximální fotbalovost v totálně kolektivním podání. Vím, že s většinou mužstev není možno této úrovně dosáhnout, ale je potřeba i v diametrálně rozdílných podmínkách mít snahu se tomuto fotbalu co nejvíce přiblížit. Úroveň hry bude vždy dána kvalitou a schopnostmi hráčů, ale herní projev lze velmi ovlivnit růstem kvality fotbalového myšlení, samozřejmě podloženým technikou a kondicí, jak jsem již dříve uvedl. Takže shrnuto: Chtěl bych, aby mužstvo hrálo kombinační fotbal s dobrou organizací hry v útočné i obranné činnosti tak, aby se tato hra nejen líbila divákům, ale hlavně aby z ní měli dobrý pocit samotní hráči.
Během zimní přestávky jste absolvovali několik přátelských utkání. Splnila utkání svůj účel? Jak je zpětně hodnotíte? Bylo nějaké, které Vás zklamalo?
Přípravná utkání mohou mít různý účel. Já se z nich hlavně chtěl dozvědět, na co jednotliví hráči mají a jak jsou schopni zahrát na určitém postu. Byly to testy v nichž nešlo ani tak o výsledek, jako o vytvoření kostry mužstva o níž se bude možno opřít v mistrovských utkáních. V tomto směru utkání svůj účel splnila. V těchto utkáních by bylo zklamáním pouze to, kdyby k některému z nich mužstvo přistoupilo laxně a bez zájmu, což jsem já nepozoroval.
V zimní přestávce jste se zúčastnili natáčení nové pořadu TV Prima Ano, trenére! Jaké bylo spolupracovat s trenérem Frantou Strakou? Můžete nabité zkušenosti využít v další trenérské kariéře?
Nemohu žíci, že jsem zrovna nabitý nabytými zkušenostmi, protože mnohé z toho, co bylo prezentováno jsem již jako dlouholetý trenér měl vstřebáno. Nicméně spolupráce s Františkem Strakou byla příjemná a v mnohém inspirující. Vždy je totiž možno se něco nového naučit.
A teď k hráčskému kádru. Budou pokračovat Bolacký se Škrobánkem, kteří na podzim hostovali z Kylešovic, nebo je jejich hostování definitivně ukončeno?
Hostování těchto hráčů bylo do konce loňského roku. Asi před měsícem jsem mluvil s trenérem Kylešovic a ten mi řekl, že ani jednoho z hráčů neuvolní vzhledem k úzkému kádru pro jarní část mistrovské soutěže.
Z hostování se vrátil Jiří Bolík, znovu obnovili svou kariéru Antonín Mosler, Petr Manderla a Lukáš Matýsek, zároveň do klubu přišel také váš syn Jiří Prokeš. Jste s posílením mančaftu spokojen? Jsou kluci, kteří se vrátili po delší době k fotbalu na tom herně a fyzicky dobře? Připravuje se ještě nějaká změna?
Jiří Bolík, Antonín Mosler a Lukáš Matýsek jsou posílením mužstva, Petr Manderla a Jiří Prokeš prozatím nejsou dostatečně kondičně připraveni. V mužstvu je v současné době 19 hráčů, takže kádr je dostatečně široký pro jarní část mistrovské soutěže, takže o dalších případných posilách se neuvažuje.
Jak to vypadá s Jiřím Fojtíkem?
S Jiřím Fojtíkem jsme se dohodli, že prozatím v kádru nebude.
Co Vás v Holasovicích příjemně a také nemile překvapilo? Jak hodnotíte tréninkovou a zápasovou účast hráčů?
Nemilé překvapení se nekonalo, příjemné bylo všechno a prozatím bez překvapení. Vzhledem k vesměs slabší účasti hráčů na trénincích v jiných mužských družstvech které jsem trénoval, jsem ůčastí v Holasovicích příjemně překvapen.
Už máte v hlavě, která základní jedenáctka vyběhne do úvodního jarního kola proti Kyjovicím?
Dnes je pátek (28. 3. 2014), tedy dva dny před prvním mistrovským utkáním. Sestava, až na několik variant v útoku, vykrystalizovala z přípravných utkání, takže v tomto ohledu mám celkem jasno.
Rozlosování sezóny je velice podivné a poslední tři zápasy budete hrát na hříštích soupeřů. Co říkáte na tento los?
Lépe jsme si to ani nemohli přát. V podstatě máme prvních devět utkání na to, abychom dokázali, zda na Strakův cíl umístění do pátého místa máme, anebo ne. Poslední tři utkání již pouze potvrdí, zda ano nebo ne.
Holasovické prostředí je specifické tím, že trenéři a hráči přicházející do klubu, kteří dosud nemají vazby na místní oddíl, často upadají v nemilost zdejších fanoušků a nemají to tedy vždy snadné. Jste připraven na zvýšený tlak a situace, kdy bude veškerá vina za špatné výsledky shazována na trenéra?
S těmito situacemi jsem se musel během svého trenérského působeni mnohokrát vyrovnávat. Ze začátku to bylo pro mne mnohdy zdrcující, ale postupem času jsem se v tomto směru zocelil a tato nejjednodušší forma reakce okolí na neúspěchy mě již nemůže rozhodit, ba ani případný vyhazov z funkce. Před mnoha lety jsem slyšel názor kamaráda a bývalého velmi dobrého fotbalisty Franty Metelky, který řekl, že:
Když nejde o život, jde o hov..
Já jsem jej, na základě svých zkušeností a meditací o vícerozměrném hyperuniversu, jehož součástí je i námi trojrozměrně vnímaný Vesmír a o teorii strun pokoušející se o sjednocení teorie relativity s kvantovou fyzikou, poopravil na výrok:
I když jde o život, jde o ho...
S jakým umístěním budete na konci soutěže spokojen? Kdo postoupí do OP a kdo spadne do čtyřky?
Již od začátku svého působení jsem prezentoval svůj názor, že prvotním cílem je záchrana v soutěži a konsolidace mužstva s důrazem na zlepšení herního projevu. Nicměně laťka nasazena Františkem Strakou je výzva srovnatelná s postupem našeho zástupce v lize mistrů do finále. Přesto věřím, že se pokusíme i o nemožné. Do OP určitě nepostoupí Holasovice a pevně věřím, že ani nespadnou do 'čtyrky'. Kdo postoupí do OP a sestoupí do čtyrky nebudu řešit, protože ani jedna z variant by se nás neměla týkat.
Co na závěr vzkážete fanouškům Holasovického fotbalu?
Budu se snažit, aby fotbal ze strany našeho mužstva byl příjemným zážitkem pro všechny diváky a budu velmi rád, pokud to diváci ocení, protože fotbal i na této úrovni by měl divákům přinášet radost a uspokojení. K tomu nám všem dopomáhej ať už Bůh, anebo příroda.
|
|