Ondřej Černý: "Rád bych si jednou s Holasovicemi zahrál okresní přebor"
Ondro s fotbalem jsi začínal ve Služovicích. Vzpomeneš si ještě na začátky své kariéry? Můžeš porovnat zázemí obou oddílů?
Ve Služovicích jsem hrál do 13 let, měl jsem a mám tam plno kamarádů ze začátku své fotbalové kariéry :) Tenkrát se tam fotbalem přímo žilo, pamatuji, že na zápasy A mužstva bylo hřiště po celém obvodu zaplněno diváky a atmosféra byla skvělá. Zejména i kvůli nešťastné události, kdy přímo na hřišti zemřel místní dorostenec, jsme podstupovali několikrát do roka lekářskou prohlídku a zúčastnili se i zdravotních pobytů. O veškerém fotbalovém dění se rozhodovalo na schůzích prostřednictvím hlasování, kterého se účastnili všichni hráči včetně vedení, jediní my žáci jsme neměli žádné slovo, a tak jsme mlčeli a cpali jsme se jídlem, které bylo zadarmo. Ke konci každé sezóny nás trenéři pozvali do místní restaurace, kde probíhalo hodnocení všech hráčů a zejména jejich úspěchů. Velký rozdíl mezi fotbalem tam a tady je zejména v komunikaci mezi hráči a vedením, kdy v Holasovicích hráči mají opravdu malé slovo.
Za jaký tým bys chtěl alespoň jednou v životě nastoupit?
Rád bych si jednou zahrál s Holasovicemi alespoň okresní přebor, nemám potřebu nastupovat za jiný tým, neboť v Holasovicích jsem strávil hodně času.
Tvůj největší zážitek v životě (klidně i mimofotbalový)?
Na svůj největší zážitek teprve čekám, doufám že se ho dočkám v podobě postupu do vyšší soutěže, jinak takový pomyslný vrchol byla zřejmě reprezentace školy na mistrovství republiky v atletice.
Ondro v dorostu, a posléze i v mužích ses často potýkal se zdravotními problémy. Čím vším sis v minulosti prošel a jak vypadá tvůj současný zdravotní stav?
Je pravda, že fotbal mě stál mnoho bolesti, zvrtnuté kotníky, výrony či otřesy mozku ani nepočítám. Nejhorší byla zlomenina lokte, po které jsem marodil déle než 3 měsíce. I když můj zdravotní stav není pro fotbal ideální, jsou i lidé, kteří jsou na tom hůře, všechno je o vůli. V podstatě to vypadá tak, že na tréninku a před klukama držím a dělám jakože nic, ale potom doma fňukám a přítelkyně to musí poslouchat :)
Kromě hraní ses vydal také na trenérskou dráhu. V oddílu trénuješ nově vznikající ženské družstvo. Jak se ti tato práce libí? Sleduješ u holek nějaké zlepšení? Máte v plánu nějaké přípravné utkání? Stále nabíráte nové členky?
S holkama je to super! Většina holek nikdy předtím fotbal nehrála a proto je velmi těžké je srovnávat a hodnotit. Pro mne je důležitý zápal a kladný vztah k fotbalu. Holky začaly od úplných začátků a cesta k fotbalu na úrovni bude ještě dlouhá. Nedá se za 1 rok stihnout dohnat tolik, aby se z holek staly opravdové fotbalistky. V současné době je holek tak akorát na vytvoření týmu, nicméně počet se může kdykoli snížit, a proto nábor členů probíhá neustále. Se začátkem nového školního roku chceme dát vědět o našem fotbalu na školách a v zaměstnáních, prostřednictvím letáků a plakátů, nebo na internetu. S holkama jsme zkusili zahrát si fotbal na několika vesnických turnajích, což podle mne nemělo žádný velký přínos, neboť ženský a mužský fotbal se nedá srovnávat. Dostal jsem pár nabídek na zprostředkování přátelského utkání s ženským týmem na velkém hřišti, nicméně naše holky na to ještě nejsou připraveny a já nechci aby případný neúspěch byl pro ně demotivující. Nevím, zda způsob, kterým holky s Milanem Mičudou trénujeme je ten nejlepší, snažíme se hlavně o to, aby to byla pro holky zábava s nutnou dávkou fyzické zátěže. Hraním nejrůznějších her většinou s balonem na noze se holky zlepšují od tréninku k tréninku a toto je pro mne dostatečnou satisfakcí, když vidím, že naše práce má smysl a přináší někomu radost.
Lákalo by tě i trénování nějaké mužské kategorie?
Ne.
V Holasovicích nastupuješ na hrotu útoku. Jak se ti tento post zamlouvá?
V Holasovicích nastupuju na více místech, zřejmě podle toho jak se trenér vyspí, každopádně se snažím na každé pozici podat maximální výkon, i když k něčemu se hodím méně, k něčemu více. Nejvíce mi vyhovuje hrát v útoku, nebo na pozici stopera. Žádný velký střelec nejsem, ale zde mohu nejvíce využít mou přednost, kterou jsou rychlé nohy.
Nicméně, někdy tě trápí výkyvy formy, čím si to vysvětluješ, že někdy zazáříš a jindy jsi na hřišti velmi nevýrazný?
Tak to ve fotbale prostě je, někdy zápas sedne a někdy ne. Někdy to prostě hraju jak jelito a sám bych se vystřídal, jindy se to náhodou omylem odrazí od mojí nohy a dám z toho gól :)
Holasovice již potřetí v řadě za sebou prohrály, čím si tento nevydařený vstup do sezóny vysvětluješ? Jaká je taktika na další zápas proti Březové?
Absolutně se nám nepovedl vstup do nové sezóny, doplatili jsme především na proměňování šancí, v zahazování tutovek bychom byli určitě na prvním místě. Je také pravda že si mužstvo zvyká na změnu některých pozic v kádru a dva nové členy týmu. V současné době to prostě není ideální a je na trenérovi, aby provedl nějaké změny. Taktika na další zápas? Nastřílet více branek než soupeř!
Ondro, v minulé sezóně jsi nastřílel 9 branek, což bylo tvoje maximum v mužské kategorii. Letos již jednu, dosáhneš letos dvojciferného počtu?
To bych velmi rád.
Jak by podle tebe proběhla ideální sezóna?
Protože je fotbal kolektivní hra, musí to klapat hlavně u nás v týmu mezi sebou, což neklape. Hráči mají mezi sebou buď rozmíšky kvůli maličkostem, někteří nehrají kolektivně a někteří mají k fotbalu špatný přístup, tím že nechodí. Kdybychom hráli více týmově a místo ponižování a nadávání se hecovali a motivovali, myslím, že bychom mohli hrát lépe. A i kdyby ne, tak fotbal má být především o zábavě, nikdo ho nehraje z povinnosti, protože mu tak bylo nakázáno. Mnoho fotbalistů v Holasovicích skončilo a mnoho mladých z dorostu nechtělo a nechce jít k nám do mužů. Pokud si to všichni urovnáme v hlavách a přenesem duševní pohodu i do týmu, věřím že holasovský fotbal půjde nahoru.
Fotbalový vzor?
Žádný nemám, líbí se mi přímočaří hráči, kteří mají tah na branku, ze zahraničních Wallcot, z českých třeba Milan Petržela.
Jak vypadá tvůj zápasový den?
Ráno se vyčůrám, vykakám a pak vstávám :) Nijak zvlášť se na zápas nepřipravuji, většinou se podívám na umístěni našeho týmu v tabulce a s lehce smíšenými pocity si sbalím věci a jdu. Když se hrají domácí zápasy, tak se chodím dívat na naše dorostence a atmosféra mě většinou nabudí.
Oblíbené jídlo a pití?
Kuře s nádivkou a hranolky, pivo.
Koníčky, záliby?
Fotbal, rybaření, cyklistika, poker, lukostřelba, procházka se psem.
Oblíbená značka oblečení?
Koupím si co se mi líbí, nedívám se na značku.
Oblíbený film?
Zelená míle, Vykoupení z věznice Shawshank, rád se dívám na dokumenty o přírodě a o přežití v divočině, dále pohádky Na vlásku a Jak vycvičit draka :)
Kam bys nejraději na dovolenou?
Láká mě jet do divočiny, chtěl bych zkusit lovit zvěř a přežít pár dnů bez moderních vymožeností a internetu, nebo do města Pripjať se podívat na Černobyl.
Oblíbená muzika?
Poslouchám vše co má nějakou melodii, krom těch moderních elektronických hoven.
Oblíbená barva?
Tyrkysová
Vzkaz pro lidi:
Na tomto místě bych chtěl poděkovat Lukáši Opatřilovi, že se touto formou stará o holasovský fotbal.
|
|