O historii Sokolu v Holasovicích

Sokol byl v Holasovicích hlavní tělocvičnou organizací. A nejen tělocvičnou, bylo to hnutí. Sokol, to byla i kultura a osvěta, byly to přednášky, ochotnické divadlo a knihovna. Byla to hlavní organizace, která představovala hráz pangermanismu v naší obci. Významným iniciátorem sokolské činnosti byl syn holasovského ,,národovca,, Vincence Stavaře ruský legionář prof. František Stavař.

 

Sokol v Holasovicích byl zřízen v roce 1919 jako pobočka opavského Sokola. Ustavující schůze se konala 5. října 1919. Na žádost Františka Stavaře se teprve v lednu 1924 osamostatnil pod názvem Tělocvičná jednota Sokol Holasovice. Prvním starostou se stal učitel Felix Prejda. Sokoli cvičili v sále hostince paní Žofie Prejdové. Měli tam i své kino, zpočátku němé, později zvukové. Cvičily všechny složky: žáci, žákyně, dorostenci, dorostenky, muži a ženy. Cvičila se hlavně prostná, v létě se provozovala lehká atletika a hrála házená a odbíjená. Také se pořádaly výlety. Každoročně o výročí upálení Jana Husa se konal průvod sokolů z Holasovic na Malou Hůrku, kde byl projev k výročí a zapálena vatra.

 

Po osamostatnění (a smrti Felixe Prejdy) byl starostou zvolen rolník Antonín Král a místopředsedou majitel dvora Ludvík Havlíček. Ve 30 letech byl starostou Ludvík Havlíček, po něm Jan Vincůrek. V roce 1936 měl Sokol Holasovice 83 členy (53 muže a 30 žen). Poslední výborová schůze Sokola Holasovice před okupací se konala 8.9.1938. Posledním starostou byl Antonín Stavař, vzdělavatelem Alois Kadlčík, jednatelem Alois Schreicher a pokladníkem Viktor Schreier.

 

V roce 1945 zahájil Sokol činnost několik týdnu po osvobození. Prvním starostou byl Anonín Stavař, prvním náčelníkem Jan Frank, náčelníci Zdena Ochvatová, provdaná Kavanová, vzdělavatelem František Peštuka. Část poškozeného nářadí byla objevena v obci, něco získala jednota z vyhořelých tělocvičen v Opavě a zbytek nahradilo provizórium. Cvičit se začalo v srpnu 1945. Na posledním všesokolském s letě v r. 1948 cvičili 4 žáci, 9 dorostenců, 16 dorostenek, 9 mužů a 11 žen.

 

Sokol usiloval od svého založení o vlastní sokolovnu. Plánoval její výstavbu u transformátoru, pak vedle nádraží (po roce 1945). Pak majitel velkostatku Ludvík Havlíček poskytl Sokolu ke zřízení tělocvičny polovinu bývalé volárny. Původně ji pronajal na 25 let za roční poplatek 50 korun československých, s tím, že Sokol se může po 25 letech domluvit s majitelem o odkoupení budovy. Později majitel budovu sokolu daroval.

 

V roce 1948 měl Sokol Holasovice 110 členů (71 mužů a 39 žen), ale činnost Sokola po XI. Všesokolském sletě pomalu upadala. Staří funkcionáři znechuceni šikanováním rezignovali a odcházeli. To nepřidalo chuti do práce ani mladším. Antonín Stavař byl starostou do roku 1950, v letech 1950-1951 Miroslav Havlíček a v letech 1952-1955 učitelka Anna Peštuková, od roku 1959 Jan Schreier. Poté se vedení Sokola do roku 1977 vystřídali další tři občané, ale to už v jednotě transformované na DSO Sokol nebyli starostové, ale předsedové a už nebyli bratři, ale soudruzi. V roce 1977 se předsedou stal Jindřich Dobřecký, a ten vedl Sokol až do roku 2014.

 

Už za první republiky byli v Holasovicích zájemci o fotbal. Ale Sokol kopanou neprovozoval a oni vlastní klub nezaložili. Po osvobození hráli zájemci o kopanou za kluby v okolí. Oddíl kopané v rámci Sokola Holasovice byl založen v roce 1954, kdy základní sokolská tělovýchovná uhasínala. Prvním předsedou oddílu byl František Kuvík, prvním kapitánem Zdeněk Černohorský, organizačním referentem Matěj Macháček a trenérem Josef Vilč. V roce 1955  měl oddíl 33 členy. V oddílu kopané pracovali dále: Miroslav Černohorský, Alois Dehner, Bohumil Dehner, Josef Galvas, pan Hanzlián, Bohuslav Heisig, František Heisig, Karel Koudela, Zdeněk Novák, Miloš Rychta, Bohuslav Uvíra, Viktor Urbanský a další 3 roky byli fotbalisté v I.B třídě, ale to už je dávno. Fotbalisté si vybudovali hřiště za bývalou mlýnskou strouhou u ,,Ovčyrskeho mostka,,. O hřiště usilovali už od počátku padesátých let. To dnešní vzniklo až na třetí pokus. První mělo být tam, kde je vedle strouhy kravín, druhé v bývalé pískovně u cihelny. Fotbalisty vždy podporoval starosta Sokola a také dlouholetý starosta obce Holasovice Jindřich Dobřecký.